Slovu weblog je deset let

Před deseti lety vymyslel podivín **Jorn Barger** slovo *weblog*. Událost sama o sobě je sice dobrá spíš do nějakého kalendária, ale jedna zvláštní věc mě na tom zaujala. To slovo mu krátce poté ukradli. *”Prosím, peněženku mi můžou vzít, kočár mi můžou vzít. Ale slovo?”* říkáte si teď možná s Cimrmanem.

Selský rozum nám napovídá, že kdo jiný by asi tak měl vědět, co je to weblog, než člověk, který to slovo vymyslel. Jenže když si otevřete článek, který Barger napsal pro Wired k dnešnímu výročí, “přečtete si”:http://www.wired.com/culture/lifestyle/news/2007/12/blog_advice :

> Pravý weblog je záznam všech adres, které si chcete uložit nebo sdílet. (Takže del.icio.us je vlastně pro blogování vhodnější než blogger.com)

To s velkou pravděpodobností není to, co si představíte pod slovem weblog. A přitom Barger říká to samé, co před deseti lety. Blogger je pro něj člověk, který filtruje informace. Nabízí odkazy na zajímavé stránky a případně je velestručně okomentuje. Nic víc. Správná verze tohoto článku by podle Bargera byla:

> Ujetý: “Podle Otce Bloggera je weblog jen seznam odkazů”:http://www.wired.com/culture/lifestyle/news/2007/12/blog_advice

Na několika blozích dostal za svůj text co proto (“*takhle weblog nevypadá!*”). Připomnělo mi to příhodu, kdy známý folkař jel vlakem a seděl v kupé s bandou zpívajících trampů. Za chvíli došlo i na folkařovu píseň. Folkař by potěšený, ale všiml si, že jeden akord mají jinak. Když je na to upozornil, dostalo se mu drsné odpovědi: Co ty vo tom víš?

Mé sympatie nejsou na ničí straně. Slova se prostě, mršky, hýbou. Autorství nic neznamená a svět je nevděčný a vtipně nesentimentální. Vyplývá z toho vánoční ponaučení:

> Pokud jste duše citlivá a máte silný vztah ke svým “dětem”, nikdy nevymýšlejte nová historicky významná slova! Jakmile ucítíte, že na vás jde geniální myšlenka, přelaďte se na něco bezpečně nezajímavého. Na brukve, třeba.