Slovu weblog je deset let

Před deseti lety vymyslel podivín **Jorn Barger** slovo *weblog*. Událost sama o sobě je sice dobrá spíš do nějakého kalendária, ale jedna zvláštní věc mě na tom zaujala. To slovo mu krátce poté ukradli. *”Prosím, peněženku mi můžou vzít, kočár mi můžou vzít. Ale slovo?”* říkáte si teď možná s Cimrmanem.

Selský rozum nám napovídá, že kdo jiný by asi tak měl vědět, co je to weblog, než člověk, který to slovo vymyslel. Jenže když si otevřete článek, který Barger napsal pro Wired k dnešnímu výročí, “přečtete si”:http://www.wired.com/culture/lifestyle/news/2007/12/blog_advice :

> Pravý weblog je záznam všech adres, které si chcete uložit nebo sdílet. (Takže del.icio.us je vlastně pro blogování vhodnější než blogger.com)

To s velkou pravděpodobností není to, co si představíte pod slovem weblog. A přitom Barger říká to samé, co před deseti lety. Blogger je pro něj člověk, který filtruje informace. Nabízí odkazy na zajímavé stránky a případně je velestručně okomentuje. Nic víc. Správná verze tohoto článku by podle Bargera byla:

> Ujetý: “Podle Otce Bloggera je weblog jen seznam odkazů”:http://www.wired.com/culture/lifestyle/news/2007/12/blog_advice

Na několika blozích dostal za svůj text co proto (“*takhle weblog nevypadá!*”). Připomnělo mi to příhodu, kdy známý folkař jel vlakem a seděl v kupé s bandou zpívajících trampů. Za chvíli došlo i na folkařovu píseň. Folkař by potěšený, ale všiml si, že jeden akord mají jinak. Když je na to upozornil, dostalo se mu drsné odpovědi: Co ty vo tom víš?

Mé sympatie nejsou na ničí straně. Slova se prostě, mršky, hýbou. Autorství nic neznamená a svět je nevděčný a vtipně nesentimentální. Vyplývá z toho vánoční ponaučení:

> Pokud jste duše citlivá a máte silný vztah ke svým “dětem”, nikdy nevymýšlejte nová historicky významná slova! Jakmile ucítíte, že na vás jde geniální myšlenka, přelaďte se na něco bezpečně nezajímavého. Na brukve, třeba.

Vydavatel NY Times: Nevím, jestli budeme za pět let tisknout noviny

Vydavatel NY Times Arthur Sulzberger měl na konferenci v Davosu nečekaně hovornou náladu. Některé jeho výroky vyvolaly velkou pozornost a není se co divit. Sulzberger dle deníku Haaretz například “řekl”:http://www.haaretz.com/hasen/spages/822775.html : *”Opravdu nevím, jestli budeme za pět let tisknout Timesy. A víte co? Je mi to jedno.”*

Na světě existují dvě debaty, které mě neskutečně nudí. První řeší, jestli jsou bloggeři novináři, a druhá se točí kolem toho, jestli internet zlikviduje tištěné noviny. Ale když muž číslo jedna v novinách číslo jedna řekne, že netuší, jestli bude za pět let existovat tištěná verze novin, začíná to být zajímavé.

**Arthur Sulzberger** to vzal za správný konec, když řekl, že je mu to jedno. Dobře připravené mediální firmy se to nijak nemusí dotknout a může jí být jedno, jestli bude své obsahy šířit na papíru, na monitorech nebo v e-paperech. Pro mediální firmu není tento posun žádným problémem.

Jsou tu tři jinačí problémy. Dva malé, jeden velký.

1. **Problém pro novináře**

…kteří musí posun, pokud k němu dojde, skousnout a přeškolit se na jiné médium s jinými specifiky. Je to úkol i pro příslušné fakulty. :)

2. **Problém pro čtenáře**

Nedobrá zpráva by to byla také pro nás, čtenáře tištěných novin. Nicméně technooptimisticky věřím, že rozvoj e-paperů naše strádání a ztrátu milovaného papírového fetiše změkčí. Mám rád tištěné noviny, ale život bez nich si představit dokážu.

3. **Problém pro společnost**

Poslední háček se týká jaksi rovnou celé společnosti. Není jisté, zda internetová žurnalistika bude stejně silná jako papírová a zda transformace nezmrzačí to nejdůležitější: **investigativní žurnalistiku**. Obchodní model postavený pouze na reklamě a s nulovými příjmy za předplatné mi vůbec přijde rizikový.

Cestou může být experimentování s online **předplatným**. Zatím to ovšem vypadá, že tohle je nyní cesta pouze pro pornostránky a pár vyvolených ekonomických titulů. A ani ty si nevedou vždy dobře. Wall Street Journal tvrdí, že je úspěšný, Financial Times naopak, zdá se, od placeného přístupu zvolna upouštějí. Na druhou stranu právě NY Times si nevedou se svým placeným programem *TimesSelect* špatně…

Sulzberger řekl více zajímavých věcí. Čekal jsem, jestli tu hlavní nebude dementovat (resp. dodatečně zmírňovat, aby uklidnil redakci), ale zatím nic.

> “We are curators, curators of news. People don’t click onto the New York Times to read blogs. They want reliable news that they can trust,” he says.
>
> (…) But the paper can integrate material from bloggers and external writers. We need to be part of that community and to have dialogue with the online world.”
>
> (…) You’re one of the few papers that continues to print on broadsheet, which people consider to be too big and clumsy. Until when?
>
> Until when? The New York Times has no intention of changing that,” Sulzberger promises. At any rate, transitioning from broadsheet to tabloid would be prohibitively expensive, he says.