Novináři, geekové, vývojáři, pozor! Přijďte na první český Hacks/Hackers

Už za týden, ve čtvrtek 10. dubna, se uskuteční první české setkání novinářů a technologických hračičků pod názvem Hacks/Hackers! (Přihlašte se na MeetUp, vstup zdarma.)

Novináři, nenechte se vystrašit názvem, nejedná se o žádnou čirou geekovinu: hacks je slangový výraz pro žurnalisty (původně hanlivý: něco jako šmok v češtině) a akce má spojit dohromady dva původně dost odlišné světy: média a technologie. Vlastně se divím, že na téma programátoři v redakci nevznikl ještě žádný sitcom.

Hacks/Hackers je mezinárodní novinářská komunita, která má dnes již desítky místních poboček a tisíce jednotlivých členů na čtyřech kontinentech. Jejím posláním je vytvořit síť novinářů a technologických inovátorů, kteří budou přetvářet budoucnost médií a informací. Více informací o komunitě Hacks/Hackers naleznete na hackshackers.com.

Co čekat od prvního setkání v Česku? Premiérový meeting bude trochu oťukávací. Chceme se potkat s lidmi s podobnými zájmy a pobavit se o tom, co by od dalších večerů očekávali, o čem by rádi mluvili nebo slyšeli. Program ale samozřejmě bude: popovídáme si s Filipem Rožánkem o jeho projektu srpen1968, Pavla Holcová bude mluvit o vizualizacích, Francesco Occhipinti ukáže, co vše lze vytvořit s d3 a dataři z IHNED.cz popovídají o tom, co používají, na co naráží a jak funguje či nefunguje spolupráce s redakcí.

Pokud chcete být u již předem legendárního prvního setkání Hacks/Hackers Prague, tak doražte 10. dubna v 18 hodin na Prague College (Polská 10, Praha 2, vchod za rohem). Organizují přátelé ze Sourcefabric, já přicmrndávám. Přihlašte se na MeetUp, sdílejte, pozvěte kolegy.

15 drobků o online médiích v roce 2014

PewResearchCenter vydal svůj pravidelný report State of the News Media 2014. A je to jako vždycky hodně obsáhlé čtení. Pokud vás nějaká pasáž o stavu amerických médií zaujala, dejte vědět, protože – pssst – já jsem to ještě detailně nečetl. Ale to mi samozřejmě nebrání v tom, abych nemrknul na pasáže, které se týkají onlinu, a nevytvořil krátký výcuc.

1. Ze všech peněz, které do zpravodajských médiích přitekly, jich 69 % obstarala inzerce. Publikum dodalo skrze prodej / předplatné až 24 %.

2. Příjmy z předplatného rostou, roste i jejich podíl v rámci všech zisků. Ale počet předplatitelů stagnuje. Prostě jen vyždímeme víc peněz ze stejného či menšího počtu lidí.

3. Občas se mluví o tom, že média sice nebudou natolik soběstačná, aby podporovala investigativu, ale že tuto roli umožní příspěvky od nadací. Momentálně se nadace podílejí na příjmech částkou 150 milionů dolarů ročně. Investoři nasypali do médií 300 milionů dolarů. Dohromady tato částka znamená asi procento ze všech příjmů médií v roce 2013, ale prý hned 34.8 % u čistě webových projektů.

4. Zatímco deníky a jejich weby či aplikace mají 27 % příjmů od čtenářů, čistě webové projekty získávají od čtenářů jen 0,5 % příjmů. Tahle škatulka “For-Profit Digital Native” je ale krapet vachrlatá, protože řada čistě webových projektů chystá expandovat do jiných médií nebo už se tak stalo (třeba Politico se svým magazínem atd). À propos: PewResearchCenter má v tabulkách často chyby (občas nesedí součty, sem tam uteče desetinná čárka) a bohužel bych to bral s rezervou.

5. Eventy jsou pro některá média hodně důležitým zdrojem příjmů: Atlantic Media má 20 % příjmů z akcí, kterých stihne 200 do roka. Nenápadný Chattanooga Times Free Press má z výstav, konferencí, seminářů 14 % příjmů a ostatně dělá pro další média eventy o tom, jak se dělají eventy…

6. Huffington Post se loni dostal s příjmy na devítimístnou cifru: 100.000.000 dolarů.

Příjmy US digi médií z inzerce

7. Online inzerce u médií vyrostla o 16 procent. Příjmy z reklamy u online videa se zvýšily o 44 procent, nativní reklama poskočila o 50 procent a tvoří tak 5.6 % inzertních příjmů. Buzzfeed a Quartz na ní svůj byznys v podstatě staví.

8. Online inzerce sílí především na mobilech. Zisky na desktopu stagnují (růst z 32.4 na 33 milionů dolarů), u mobilů vyrostly dost dramaticky z 4.4 milionů na 9.6 milionů.

9. Ad video: 36 % lidí tvrdí, že sledují zpravodajské online video. (U skupin 18 – 29 let i 30 – 49 je to téměř polovina, u majitelů chytrých telefonů dokonce 53 %. Nejvíc koukají bohatí a vzdělaní – úplná rajská hudba pro inzertní oddělení.) Oproti roku 2007 je to nárůst o 10 procentních bodů, což zas není úplná bomba.

10. Nejúspěšnější online redakce dál bobtnají. Buzzfeed se loni rozšířil o 170 lidí, Gawker téměř zdvojnásobil počet novinářů na 132 atd. Vice magazín má 1100 zaměstnanců (nejen novinářů), Huffington Post 575 novinářů atd. Třicet největších čistě online médií zaměstnává tři tisíce novinářů, zbytek další dvě tisícovky. Ne že by to znamenalo, že jsou v tak velkém plusu a že by spolehlivě přišli na to, jak vydělávat. “V tom je ta ironie,” glosuje to anonymní alkoholik analytik.

11. A šahají po velkých jménech z tradičních médií. David Pogue, Jim Roberts a řada dalších loni přešla do digi-pouze médií.

12. Malých a neziskových je hafo. Ze zkoumaných médií má více než polovina čistě online projektů 3 zaměstnance a méně a skoro polovina projektů jsou neziskovky.

13. Sedm procent americké dospělé populace přispělo svým obsahem na web zpravodajského serveru (video, fotka, článek, názor, cokoli).

14. Celkem 64 % Američanů používá Facebook a skoro polovina z nich (30 % z celku) tvrdí, že zde občas i čte zpravodajství. Twitter používá 16 %, 8 % z celku zde sleduje zprávy, u Google Plus je poměr nepříznivější: 14 % vs 4 %.

15. Ti, kteří na Facebooku sledují zpravodajství: 34 % z nich lajkuje nějaké médium či sleduje novináře. Polovina lidí, kteří používají Facebook a sledují zprávy, sdílela nějaké zpravodajství (text, video, obrázek).

Tak. A teď lovte vy.

Nativní reklama dobyla další médium: Wall Street Journal

Další významný deník podlehl kouzlu nativní reklamy: o lavírování mezi obsahem a inzercí se pokusí Wall Street Journal. To Washington Post stejný formát po roce od startu inovuje.

Pokud termín nativní reklama neznáte: jedná se o chytřejší verzi starých známých PR článků. Jsou to tedy články psané firmami, ve spolupráci s nimi nebo na jejich objednávku. Objevují se ve stejném prostředí jako běžné redakční články, akorát bývají označené příslušnou nálepkou či jsou opatřené pozměněným designem.

Změna oproti předchozím letům spočívá v tom, že médium obvykle pomocí speciální a oddělené “redakce” dbá na to, aby se výsledný text dal číst… Dobře udělaná nativní reklama se velmi zjednodušeně pozná tak, že ji čtenáři sami dál sdílí.

Wall Street Journal nabízí nativní reklamu v rámci produktu Narratives své divize WSJ. Custom Studios. Prvním klientem je firma Brocade a na webu WSJ zveřejní tucet článků o technologiích a datech. Články označuje štítkem Sponsor Generated Content. Takhle vypadá poutání:

a takto výsledný článek.

Designově nic moc, co? Z toho pohledu je zajímavá novinka od Washington Post, který začal nabízet svůj nativní reklamní formát před rokem (a zove se WP BrandConnect; mimochodem to by skoro stálo za analýzu: které vydavatelství vymyslelo nejhonosnější název pro svou nabídku PR článků). Od redakčního vývoje si nyní vypůjčí formát článku pro dlouhé čtení a nativní reklamu bude vyšívat v podobném stylu.

Tažení nativní reklamy je impresivní a podlehly jí i takové tituly jako třeba New Yorker nebo NY Times. Však zkuste v současné těžké situaci ignorovat něco, co roste o 20 procent ročně…

Nativní meta-reklama: Pokud vás téma víc zajímá, pojďte si o tom popovídat na konferenci IAC, kde budu o nativní reklamě hovořit. Pokud s ní máte vlastní zkušenosti, velmi rád bych o nich slyšel. Napište mi třeba na javurek zavinac zurnalistika.cz.

Tady je časová osa, jak postupně vybraná média začala nativní reklamu akceptovat.

[table width=”500″ colwidth=”40|100″]Kdy,Kdo
3/2014, WSJ
3/2014, WaPo
3/2014, CNN
2/2014, NBC
2/2014, Guardian
1/2014, BBC
1/2014, NY Times
12/2013, Vanity Fair
11/2013, Time
9/2013, Harpers Bazaar
9/2013, New Yorker
8/2013, Wired
8/2013, Digg
5/2013, Huffington Post
5/2013, Hearst
5/2013, Business Insider
5/2013, Politico
4/2013, Yahoo
9/2012, Atlantic
9/2012, Quartz
9/2011, Buzzfeed
11/2010, Forbes
5/2009, Gawker
[/table]